Výběr obchodního modelu e-shopu #1

Pokud jste se rozhodli vytvořit si svůj vlastní e-shop, budete stát bezpochyby před rozhodnutím, jaký obchodní model si zvolit. Může se to zdát jasné, ale věřte mi, jasné to vždy není. Velice často mi píší začínající "e-shopáři", že vlastně neví, jak budou prodávat, kde budou zboží brát a jaké mají vůbec možnosti.

A pokud máte problém už v této fázi, čtěte dále. Protože pouze s níže uvedeným základem se budete moci rozhodnout, kterou formu e-shopu chcete. A kdoví, třeba to bude znamenat i to, že se rozhodnete e-shop nemít. To je naprosto v pořádku.

Nepouštějte se do ničeho, pokud na to nemáte energii už v začátku.

Prakticky by se dalo říct, že rozlišujeme čtyři nejrozšířenější obchodní modely, skrze které lze provozovat e-shop. Pojďme si je představit.

1. MODEL: Jsem výrobce a prodejce

Tento model je vhodný zejména pro ty, kteří dokáží ovlivňovat tzv. pořizovací cenu zboží.

Cenu tvoříte sami a pokud nebudete chtít, nemusíte se s nikým dělit během prodeje. Jediný přímý náklad pro Vás bude poštovné a samotná výroba. 

Dávejte si však pozor, protože pokud jste výrobci (bez ohledu co to je), musíte také vlastnit nejrůznější certifikáty a povolení. Např. pokud šijete dětské oblečky, musíte mít certifikaci jakosti o tom, že materiály a výrobek jako takový je pro děti nezávadný. Zároveň jste ze zákona povinni poskytnout 2 letou záruku na vše, co prodáte.

Takže ano, být výrobce znamená větší hrubý zisk, nicméně počítejte s nepřímými náklady. Tím mohou být nejrůznější atesty, certifikace, povolení, vybavení na výrobu, atp.

Také je zde vysoká administrativa. Nejenom, že řešíte to co standardní e-shop, ale velice snadno se můžete dostat do situace, kdy budete muset řešit problematiku všech modelů. Můžete spolupracovat s jinými partnery tím, že za ně budete dělat dropshipping či přeposílání objednávek (viz. modely níže) a zároveň budete mít vlastní provizní program. Přes to vše se musíte starat ještě o výrobu.

Klady:

• Máte větší marži u prodeje zboží
• Možnost mít vlastní provizní program (máte zde prostor se o % podělit)
• Možnost velko-obchodního prodeje

Zápory:

• Velké množství nepřímých nákladů 
• Vysoká administrativa
• Nemožnost auto-pilota

2. MODEL: Dropshipping

V praxi to vypadá tak, že máte na svém e-shopu zboží jiných dodavatelů a prodáváte jej standardně jako své zboží. Zákazník tedy za zboží zaplatí, Vám dojdou peníze na účet, ale zboží nedodáváte.

Dodání zboží zajišťuje sám výrobce, dodavatel nebo zásilkové společnosti. Vy pouze odešlete dodací adresu danému klientovi a o nic víc se nestaráte.

Pro tuto formu spolupráce musíte mít u svého dodavatele koupené zboží, které je však fyzicky uskladněno u něj (či u nějakého partnera, to Vás moc nemusí zajímat). Takže prakticky Vám odpadne starost vlastnit sklady, řešit balení a posílání.

Pochopitelně, pokud je tato režie přenesena na dodavatele, je zde provize značně ponížena. Nemáte prakticky žádnou možnost na optimalizaci nákladů. Proto většina e-shop obchodníků začíná na obchodním modelu dropshipping, ale po čase si začnou řešit svoje sklady, své rozvozy a tím začnou přímo ovlivňovat provozní režie.

Pokud tedy e-shopování myslíte vážně a chcete se tomu věnovat naplno, včetně prvotní investice na nákup zásob, je tento obchodní model právě pro Vás.

Klady:

• Nestaráte se o dodání zboží a s tím spojenou komunikaci se zákazníkem
• Nemusíte mít fyzické sklady, ale i přesto můžete mít "skladem" a do druhého dne dodání, tísíce položek zboží
• Dodavatel může posílat zboží pod Vaší značkou (jménem)
• Dá se přejít na vlastní sklady či měnit průběžně na stejný sortiment dodavatele

Zápory:

• Nižší provize
• Nutnost mít základní kapitál na nákup zboží do "skladů" u dopravce
• Nesete plnou zodpovědnost při reklamacích

3. MODEL: Přeposílání objednávek

Třetí model je velice oblíbený mezi affiliákama, blogerama a vlastně i mezi digitálními nomády. Odpověď proč je velice jednoduchá. E-shop totiž vytvoříte, nastavíte a prodej je schopen prakticky běžet na auto-pilota.

Vaše jediná starost je zajišťovat e-shopu návštěvnost, což můžete dělat prostřednictvím svých blogů, dalších projektů, sociálními sítěmi atp.

A jak to tedy funguje?

Dohodnete se s nějakým e-shopem, výrobcem nebo jiným dodavatelem. Budete od něj chtít databázi zboží. Jestli Vám ji dá v excelu a vy si ji do svého e-shopu přeťukáte, nebo poskytne tzv. XML feed je už jedno. Důležité je dostat zboží do e-shopu. XML feed má výhodu, že můžete zboží automatizovaně aktualizovat. U excelu či jiných formátů je to složitější.

Jakmile máte e-shop vytvořený a naplněný, pokud proběhne objednávka, přepošlete ji na e-mail Vašeho dodavatele (zpravidla to bývá jiný, zaběhlý a větší e-shop) a ten ji za Vás odbaví. Danou objednávku pak dá na seznam k vyúčtování provizí.

POZOR! Přeposílání objednávek se velice často zaměňuje s dropshippingem

Obměna této varianty je ta, že objednávka fyzicky neproběhne u Vás ale při kliknutí na KOUPIT v detailu zboží Vašeho e-shopu se dostane do e-shopu dodavatele. To ale není moc funkční forma provozu a v této formě se používá minimálně. Alespoň u těch co to opravdu myslí vážně.

Klady:

• Neřešíte dodání zboží
• Neřešíte vyřízení objednávky, staráte se jen o fakturaci provizí
• Neřešíte reklamace ani komunikaci se zákazníkem (pokud nechcete)
• Možnost auto-pilota

Zápory:

• Je nutná prvotní investice do propojení Vašeho e-shopu a skladů dodavatele
• Nebudujete své jméno, ale jméno daného partnera / dodavatele
• Změna dodavatele je komplikovaná, zákazník často kupuje už přímo u něj (získáte první konverzi)
• Pokud nemá daný e-shop provizní systém s cookies a vazbou na zákazníka, přijdete o provizi pokud si zákazník neobjedná přes Vás

4. MODEL: Mám sklady a dodavatele

A poslední varianta je ta nejzákladnější - funguje tak naprostá většina e-shopů. Často to začíná například pokud máte maloobchod, kamennou prodejnu, prodáváte zboží a chcete se rozšířit na internet. Případně máte své vlastní prostory, které můžete použít jako sklady, máte kapitál na prvotní nákup zboží a pochopitelně máte i dodavatele.

Klady:

• Vybíráte si dodavatele pro svou stálou nabídku - nižší pořizovací cena = větší marže
• Ovlivňujete cashflow
• Budujete svou značku e-shopu

Zápory:

• Je nutná prvotní investice do kompletního e-shop řešení, údržby i rozšíření
• Není možný 100% auto-pilot
• Ručíte za reklamace a vše kolem prodeje

Doufám, že jsem v tom základu na nic nezapomněl. Kdybyste chtěli doplnit některé klady a zápory u jednotlivých modelů, napište mi do komentáře, rád je doplním. Pokud máte i jiné dotazy, tak se též neostýchejte.

Související články

• Následující díl - Co chceme prodávat? Jaké jsou marže? #2